Nevím, jestli se to dá nazvat guilty pleasure, ale baví MI sledovat i to, jak se prostředí teenage seriálů vyvíjí. Je to zajímavá sonda do toho, co si my starší myslíme o mladé generaci na prahu dospělosti. Možná i toho, co je ta mladá generace zač nebo co si alespoň myslí, že je. Dá se říci, že celá řádka těchto počinů je čím dál tím odvážnější, liberálnější a více sexuálně explicitní. Velmi povedeným exkurzem byla první řada EUFORIE. Seriál, který zbytečně nemoralizoval, otevřeně ukazoval jak drogy tak sex a snažil se jít pod povrch hlavních postav. V posledním roce se mu chtěli vyrovnat hned dva konkurenti. GENERATION, která zdaleka nešla tak do hloubky a soustředila se spíše na cool vyznění, které nakonec působilo velmi vyumělkovaně. Sérií, která si pro sebe v současnosti usurpuje nejvíce pozornosti, je pak britská produkce točící se kolem vztahů na střední škole, nazvaná SEX EDUCATION.

Některé principy se ale nemění.

První série pro mě byla zábavnou, byť trochu přepálenou sondou do lehce nereálně působícího britského maloměsta, druhá se snažila rozehrávat vážnější témata týkající se například traumat ze sexuálního obtěžování. A třetí? Jde ještě dál v tom, co se snaží ukázat i jak moc v tom tlačí na pilu, což je paradoxní, protože se snaží i o určitý nadhled. Spojení komedie a dramatu tu někdy funguje, jindy méně. V tom je ostatně SEX EDUCATION trochu jiný než zbytek současné coming of age tvorby. Jsou místa, kdy se nebere moc vážně. Často je ale zazdí opravdu silným důrazem na něco, co znám už z dob výše připomínaného kultu z devadesátek. Morální ponaučení. Drogy jsou špatné .. áááno. Tady to ale není tolik o fetování, ale právě o sexualitě.

Naprosto beru, že u seriálu, který se jmenuje "Sexuální výchova", bude určitou linkou diverzita v tom, jaké sexuální preference budou mít jednotlivé charaktery. V třetí sérii je poměr queer postav a řekněme cis postav zhruba půl na půl. OK, beru. Potřebují tu vybudovat dostatečně odlišnou paletu charakterů, aby na nich mohli řešit velmi různorodou problematiku. Takže je tu stereotypní gay, který se rád líčí, je tu lesba, co se ráda převlíká za mimozemšťana, pak sportovec, který má brutálně ambiciózní lesbické matky a tak bych mohl pokračovat. Ok, ten poměr je trochu jiný, než ho vnímám ze života, ale říkám si, že před dvaceti lety byla jakákoliv queer postava ve filmu vlastně tabu, takže teď, když už to tak není, je možnost si všechny ty queer příběhy povyprávět. Chvíle, která mi ale přišla trochu zvláštní, byla když se na scéně představujíhned dva nebinární charaktery.

Možná jsem zpátečník, ale nikoho takového neznám. Osobně znám dvě transholky a i to je dle mého nad rámec běžnýho člověka. Kolik translidí znáte vy? O nebinárních lidech jsem zaslechl teprve nedávno a zatím jsem si neměl čas v tom udělat úplně jasno. Říkám si, že mi možná seriál, který byl vždy otevřený, pomůže věci trochu osvětlit. Když už se tvůrci rozhodli uvést na scénu tyto charaktery, snad půjdou pod povrch. Seriálu se v minulosti podobná témata otevírat dařilo. I třetí série má velmi silná místa, která jsou skvěle odpozorovaná ze života. Scéna, kdy jedna postava řekne druhé do telefonu „Miluju Tě“ a očekává reakci která nepřijde, je naprosto skvělá. A takových je víc. Pak tu ale jsou scény, které se snaží tvářit odvážně a nahlížet za tabuizovaná témata. Jejich vyznění je bohužel velmi neobratné a lehce prvoplánové.

Že chci po komediálním seriálu pro teens příliš? Asi ano. Třeba v tom, že bych od teenage zábavy očekával nějaký hlubší náhled do problematiky nebinárních lidí. Snad ale ne v tom, že mám nějaké obecné nároky na to, aby způsob, jakým je uváděna jakákoliv postava, nebyl tak toporný a povrchní. To tu dřív nebylo. Podobné problémy ale stíhají i charaktery, které tu máme od první série. Chápu, že se tvůrci snaží rozehrávat zcela nové příběhy a někdy se opravdu trefí, ale mnohem častější nastává situace, kdy terč zcela míjí. Přibližují postavy, které dříve hrály druhé housle. Současně se ale velmi často stává, že seriál nakousne nějakou dějovou linku a pak ji nechá úplně vymizet. Stejně tak nepochopitelně mění charaktery hlavních postav. Z některých postav, kterým jste dříve fandili, se pak stávají nesnesitelné figury, přitom vy příliš nechápete proč. Vytrácí se hlavní motivace charakterů, na které hlavní série stála. Díky tomu některé příběhové zvraty působí až příliš vyumělkovaně. Přesně těmito slovy se vlastně dá popsat i hlavní motiv celé „trojky“, ve které dochází ke změně ve vedení školy.

Hlavní dvojice první řady, Otis a Maeve, se přitom stává nejfádnější zápletkou a v rámci celé série má snad jen dva momenty, které reflektují náboj, který jejich vztahu vytkaly minulé dvě série. Naopak nejzajímavější linku pak tvoří Otisova matka hraná Gillian Anderson a její přítel Jakob. Obecně všechny starší postavy, včetně ředitele Michaela Groffa, mají nejzajímavěji vyklenuté příběhové oblouky. Scén, kde by Adam a jeho otec není mnoho, je ale fascinující, jak jejich vazba funguje. Marně přemýšlím, jestli jsem v poslední době viděl lépe fungující a uvěřitelnější otcosynovskou dvojku.

Trojka si trochu zbytečně opouští zázemí britského maloměsta a místo toho, abych z toho měl pocit zajímavé výpravnosti, cítím scénáristickou berličku, která má zakrýt to, že nám třetí série trochu kulhá. První řada tak zůstává stále nepřekonána a to o několik koňských délek.